Dne 8.11.2006 jsme vyrazili v 16.45 na světovou výstavu do Polské Poznaně,vybaveni vším potřebným a s plným elánem jsme vyrazili na cestu vstříc nazapomenutelnému zážitku,ale že na tento výlet dlouho nezapomeneme v opačném slova smyslu jsme nedoufali.
Samozdřejmě,když už jsme jeli na výstavu tohoto kalibru vzali jsme s sebou naši Natálku,aby ji svět také viděl.
Po necelých 50 km jsme mohli poznat,že výlet nebude tak ideální jak jsme si mysleli.Autíčko nás začalo neposlouchat a to jsme ještě nedojeli ani do Brna,po drobných škytáních se ale umoudřilo a valilo skvěle dál,
cesta nám dobře utíkala a následující chvíle jsme si nedokázali ani ve snu představit.První náznak bylo,že nám selhal při 119,9km tachometr a přestalo nám to načítat km,no nevadí jedem dál,jenže sai 40km před Prahou nám přestalo topit auto a
v zápětí nám rekordní rychlostí začala stoupat teplota v autě a vařit se voda,snažila jsem se co nejrychleji zastavit na nejbližším parkovišti,ale ouvej tam už jsme nedojeli a 20km od Prahy umřeli na dálnici.TAK A CO TEĎ???NIKDY JSEM V PODOBNÉ SITUACI NEBYLA A NEVÍM CO DÁL???
No a tak jseme začali hledat pomoc po telefonu ,já volala Haně,že jsme sice 20 km od Prahy,ale nedojedem k autobusu a Lucka volala domů pro odbornou pomoc,naše situace byla zoufalá dvě ženské v autě a pes co teď a tady?
Hanka byla ochotná pro nás dojet,abychom mohli včas nastoupit do autobusu a výstavu stihnout a doma se mezi tím rozjela záchraná akce jak dopravit porouchané auto domů a pak i nás.
A tak jsme se napakovali do maličkého auta a vyrazili směr Poznaň.V autobuse, když se dozvěděli co se nám stalo nás potěšili ,když to takhle blbě začíná to dopadnete dobře uvidíš,no a vidělo se!
V Poznani jsme již od 6 ráno čekali na posouzení a užívali si .Při posuzování jsme zjistili,že paní rozhodčí si jede v tmavých psech a už při nástupu do kruhu se dalo lehce odhadnout jak která třída dopadne ,vždy vyhrál nejtmavější.Takže Naty máš smůlu,tady nemáš šanci,měla jsem vzít Jacka ten by ji měl ,každý velký a nejtmavější pes měl titul v kapse!
A pak došla řada na nás prozběhávání a pokřikování nám nepomohlo,i přesto,že Natálka byla velmi skvěle předvedená,nastupovala jako poslední a paní rozhodčí nikdy!!řadu až k ní nedošla a úplně ji přehlížela ,jakože tam ani není!
Stále stála u předních 4 tmavých fen!Po posouzení,které nám mimo jiné nikdo nedokáže přečíst a tak ani nevíme jakou známku nám zadala a posudek,který nepřelouská snad ani grafolog jsme tedy vydedukovali,že dopadla takhle:VD BEZ POŘADÍ 5-8,můžeme si vybrat.
A tak jsme se po závěrečných ceremoniálech naložili zase do autobusu,který nás odvezl totálně vyčerpané do Prahy,kde nás už čekali naši zachránci Lucky rodiče,kteří nás odvezi domů a autíčko?Zatím nevím a tak to vypadá,že bude muset Praha 18.11. naši přítomnost oželet.